Než začnete číst můj dnešní blog, udělejte si malý test. Vezměte si jakékoli noviny, tři různě barevné zvýrazňovače a zakroužkujte, kolik článků se věnuje ženám (případně tématům, které se týkají především žen, či kde jsou ženy citovány), kolik mužům a kolik je neutrálních. Výsledek vás možná překvapí.
Mně dnes jako první padl do ruky Deník Metro. Vybavena fixy jsem se pustila do zaškrtávání. Konečné skóre dopadlo následovně: ze všech článků se 6 textů týkalo žen, ženy v nich byly hlavním tématem či poskytly vyjádření (v to počítám i text o svatbách, které se tak nějak z principu týkají jak žen, tak mužů, ale budiž). Dalších 16 textů bych označila jako neutrální (v Praze pršelo, netekla voda a v ZOO lidé ochutnávali červy). Všechny zbývající texty – celkem 29 – již byly věnovány mužům – počínaje důvěrou pro Rusnokovu vládu, přes rozhovor s Bohuslavem Sobotkou až po závody hasičů a sportovní výsledky.

Tato „minianalýza“ ilustruje obecný trend mužům je v médiích věnován daleko větší prostor, než ženám.Náhoda? Bohužel ani náhodou. K podobným výsledkům opakovaně došly výzkumy jak v ČR, tak v zahraničí[1]. Průměrně je ženám věnováno cca 15 – 20 % příspěvků ve zpravodajských článcích či reportážích.

Zajímavý je i podrobnější pohled na to, o čem jsou texty věnované ženám, jak se o ženách píše, k čemu se vyjadřují. Když se vrátím k Deníku Metro – z 6 textů se jednalo v jednom případě o rozhovor s herečkou (jak se má a co dělá Ivana Chýlková, v 5 otázkách nesměly chybět 2 směřované na děti a manžela), jeden článeček byl věnován otázce, kdo bude moderovat letošní Oskary (herečka a komička Ellen DeGeneresová), následoval již zmíněný text o svatbách, anketa se ženami o tom, co si kdy zapomněly v MHD, a konečně informace o výsledcích českých plavkyň na mistrovství světa. Hlavní zprávou, která byla věnována ženám a dostala se dokonce na titulní stránku, je informace o úmrtí dvou Češek v Egyptě. Upřímně, sama jsem byla překvapena, nakolik je výsledek jak vystřižený z učebnice „Gender a média“. Zprávy o ženách jsou prezentovány jako méně důležité a jsou řazeny do spíše oddechových rubrik (rozhovor s Chýlkovou, moderátorka Oskarů, anketa), ženy jsou prezentovány prostřednictvím svého vztahu k mužům(opět rozhovor plus text o svatbách) či jako oběti (Češky v Egyptě).

Typické je i to, že se „ženská témata“ do zpravodajství vůbec nedostanou a když, jsou znevažována či zesměšňována. Pokud čtete tento blog pravidelně, jistě si pamatujete na událost Kongres žen – nejen pro ženy. Ačkoli se jednalo o dosud největší akci svého druhu (zúčastnilo se jí zhruba 800 žen a mužů), ačkoli se zde sešly vysoce postavené političky, vědkyně i manažerky, dorazili kandidát a kandidátka na prezidentský post i bývalý premiér,  a ačkoli se ten den neodehrála žádná nečekaná a významná událost, většině médií nestálo za to věnovat akci byť jeden odstavec (samozřejmě s čestnými výjimkami, které potvrzují pravidlo – viz přehled mediálních výstupů na webu Fóra 50 %). A aby byl výčet úplný, došlo i na znevažování a zesměšňování. Taková byla např. reportáž TV Barrandov, kterázačínala zpochybňujícími slovy, že Kongres žen byl věnován „údajné“ diskriminaci žen (přestože diskriminace žen konkrétně na trhu práce je snadno statisticky doložitelná) a pokračovala nepřesným údajem o účasti (uvádí 350, ve skutečnosti se zúčastnilo 800 žen a mužů). Relevantní příspěvky organizátorek a hostů „zazdila“ závěrečná citace „kolemjdoucího muže“, který Kongres označil za „slet čarodějnic“.

Samostatnou kapitolou by pak byl svět reklam a stereotypní a sexistické zobrazování žen. Jak ukazuje např. soutěž „Sexistické prasátečko“, tento způsob reklamy přijde nevhodný nejen feministkám, ale i široké veřejnosti, což dokládá pestrá paleta nominací na nejsexističtější reklamu. Jak můžete vidět níže, někdy je to opravdu silná káva.

Proč média, která jsou z podstaty určena všem, věnují většinu pozornosti mužům? Odpověď nastíní další pokus. Zkuste vzít noviny do ruky ještě jednou a projít si podpisy pod články. V případě Metra u většiny článků autora či autorku textu nelze určit (jsou většinou převzaty z ČTK), u těch podepsaných je skóre jasné – 1 ženské jméno na 6 mužských. Podívejte se na citovanou reportáž a zjistíte, že reportérem byl muž. Ještě výmluvnější je pak pohled na vedoucí pozice v hlavních zpravodajských médiích, kde ženy nejsou zastoupeny prakticky vůbec. Všechny tyto skutečnosti vedou k nepochybnému závěru: v drtivé většině jsou média vlastněna a kontrolována muži. Obsah určují a vytvářejí především muži a není proto divu, že média prezentují svět především z perspektivy mužů.

Netvrdím, že neexistují novináři, kteří dokáží o ženách a tématech se ženami spojených referovat profesionálně a nezaujatě. Faktem však je, že většinou tomu tak není. Zároveň netvrdím, že existuje tajné spiknutí mužů v médiích, kteří mezi sebe ženy záměrně nepustí. Stejně jako v politice a dalších vedoucích pozicích je absence žen ve vedení médií dána souhrou mnoha faktorů a bariér, které ženám přístup do vrcholových pozic znesnadňují. Ať jsou však příčiny jakékoli, výsledek je jednoznačný – média hrají klíčovou roli při definování genderových rolí a vztahů a výběrem témat dávají najevo, co je důležité a co není. Protože o mediálním obsahu rozhodují v převážné většině muži, vybírají také témata, která sami považují za důležitá, která jsou jim blízká. Protože o výběru osob do vedoucích pozic rozhodují muži, částečně automaticky a nevědomě k sobě vybírají další muže – své kolegy, známé, přátele.

Média hrají v našich životech významnou roli. Spoluutvářejí společenskou atmosféru, nastavují společenskou debatu i politická témata. A právě proto je důležité, aby se na tvorbě mediálního obsahu podíleli jak muži, tak ženy. Výše načrtnuté problémy jsou pouze malou ukázkou toho, jaký je vztah genderu a médií a jak se média podílí na udržování nerovností mezi ženami a muži. Téma je natolik důležité, ale v českém kontextu zanedbávané, že se organizátorky Kongresu žen rozhodly věnovat mu celý příští ročník. Přípravy začínají již nyní debatním piknikem „Ženy v médiích“. Diskutovat přijdou zajímavé osobnosti z mediálního světa, pozvání přijala např. novinářka Jana Ciglerová, moderátorka Štěpánka Duchková či producentka Kamila Zlatušková. Ať již souhlasíte, že nedostatek žen v médiích má vliv na jejich obsah, či zastáváte jiný názor, přijďte s námi diskutovat 15. srpna do Viničního altánu v Havlíčkových sadech v Praze. Těšíme se na Vás! Více o akci a přihlášky zde.

Jana Smiggels Kavková, Marcela Adamusová


[1] Např. Ženy, muži a společnost (Renzetti, Curran), pro český kontext „Analýza přítomnosti žen ve zpravodajství“ organizace Gender Studies

Text vyšel na http://kavkova.blog.ihned.cz, publikován je se souhlasem autorek.

 

Share on Facebook0Share on LinkedIn0Tweet about this on TwitterPin on Pinterest0Email this to someonePrint this page