Říkávám o sobě, že nejsem feministka, protože odmítám dělat politický program z něčeho, co mi přijde naprosto normální. Přijde mi normální stát si za svým, ať už jde o volbu povolání, partnera, názoru, toho, zda mít děti atd.

Na druhou stranu má toto moje tvrzení své limity. A to v případech, kde volba neexistuje nebo se velmi obtížně realizuje, což se děje mnoha (nejen) ženám v průběhu života až do jeho konce. K pojmenovávání a následnému překonávání těchto limitů, stejně jako k tomu, aby všichni, jichž se to týká, měli možnost být slyšet, k tomu je důležitý Kongres žen, a proto ho neváhám podporovat.

 

 

 

 

 

Share on Facebook0Share on LinkedIn0Tweet about this on TwitterPin on Pinterest0Email this to someonePrint this page