Veřejný prostor patří všem, přesto v něm některé skupiny obyvatel nejsou patřičně zastoupeny, anebo narážejí na nejrůznější překážky v jeho užívání. Příslušníci menšin, lidé s jinou než heterosexuální orientací, handicapovaní… a ano, i na prahu 21. století – ženy.

Za desítky let existence docílilo hnutí za ženská práva mnoha klíčových úspěchů – ženy mají volební právo, teoreticky jim nic nebrání v dosažení významných pracovních pozic, mohou se zhostit jakékoliv funkce (až na funkce ve většině církví). Přesto jsou největší skupinou, která se musí vyrovnávat se zesměšňováním, podceňováním, horším pracovním zařazením, nižším platovým ohodnocením a větším podílem prací ve sféře soukromého života, což ještě často považují za standardní. Vedle nerozporovaných problematik domácího násilí nebo sociální nouze žen samoživitelek je i rovnost šancí tématem, na které je nutné poukazovat, o kterém je nezbytné hovořit – veřejně i v rámci setkání osobností, které se svou prací pokoušejí daný stav změnit k lepšímu. Proto je Kongres žen tak důležitou platformou – vybízí k diskusi přehlížených či bagatelizovaných témat a inspiruje k jejich řešení.

 

 

 

Share on Facebook0Share on LinkedIn0Tweet about this on TwitterPin on Pinterest0Email this to someonePrint this page