Již více než deset let sleduji situaci žen v nejrůznějších částech světa. Většinou v krizových regionech či válečných zónách. Potkala jsem neskutečně odvážné ženy, ženy, které se nebály vzít do ruky zbraň a jít bojovat. To ale nepovažuji za nejpodstatnější. Důležité – zejména v našem prostoru – je umět pozvednout hlas. Nebát se mluvit, nebát se říkat, co si myslíme. A také nebát se poukázat na to,  v čem máme ještě rezervy. U nás nemusíme bojovat za volební právo ani za to, abychom dostaly řidičák. Ale pořád je co zlepšovat. A až nebude, pořád tu budou jiné země, kde na tom budou ženy hůř a kde třeba budou stát o naši pomoc. Ženská síla – to bylo heslo, které opakovaly všechny ženské aktivistky, které jsem potkala nedávno ve válkou zničeném Somálsku. Tahle ženská síla je něco, co máme všechny. Stačí ji aktivovat.

Share on Facebook0Share on LinkedIn0Tweet about this on TwitterPin on Pinterest0Email this to someonePrint this page