Věřejný prostor: sídla, ulice, budovy

Způsob, jakým se ženy pohybují ve veřejném prostoru a jak jej užívají, se v posledních 50. letech dramaticky proměnil. Na jednu stranu se zvýšila zaměstnanost žen a jejich účast na veřejném životě. Na druhé straně přetrvávají zažité genderové role, které ženy hrají v péči o domácnost a děti. Ženy v produktivním věku proto často řeší slaďování pracovních a rodinných povinností, což ovlivňuje to, jaké potřeby ve veřejném prostoru mají.

Ženy, které kombinují několik rolí, obvykle denně vykonají více tras na kratší vzdálenosti než muži. Mají omezenější přístup k automobilu než muži, častěji proto využívají hromadnou dopravu. Ženy se také výrazně častěji než muži cítí ve veřejném prostoru ohroženy. Některým místům se vyhýbají a volí podle toho mimo jiné také volnočasové aktivity.

Rozdílné potřeby různých skupin obyvatel si moderní evropská města uvědomují a snaží se jejich potřeby mapovat a reflektovat je v městském plánování. Integrace principů tzv. gender mainstreaming spolu s dalšími koncepty, např. město krátkých vzdáleností, napomáhají vytvářet veřejný prostor, který je férově sdílený a vychází potřebám všech.

Zdroj dat: ČSÚ, promenyceskespolecnosti.cz, MPSV, idnes.cz, Sidorová, M.: Kde jsú ženy architektky. Je to o spôsobe práce, nie o ‘ženskej’ architektúre.

Zastoupení žen a mužů ve vybraných skupinách a situacích (v %)

Populace ČR

  • ženy
  • muži

Osoby nad 65 let

  • ženy
  • muži

Osoby nad 80 let

  • ženy
  • muži

Samoživitelé/ky

  • ženy
  • muži

Ekon. aktivní osoby

  • ženy
  • muži

Rodičovská

  • ženy
  • muži

Částečné úvazky

  • ženy
  • muži

Domácí práce

  • ženy
  • muži

Cesty do práce autem

  • ženy
  • muži

Absolventi/tky architektury

  • ženy
  • muži

Autorizovaní architekti/tky

  • ženy
  • muži

Kyberprostor

Internet je zábava, ale taky komunikace, práce a místo, kde trávíme hodně času. Je to nová forma veřejného prostoru. Zatímco fyzický svět prošel a prochází historicky dlouhodobým procesem kultivace, ve virtuálním světě často ještě platí neomezená svoboda. Má to své nesporné přínosy, ale také rizika.

Řada jevů známých z života mimo internet může v kyberprostoru získat na intenzitě. Maže se jasná hranice mezi soukromým a veřejným. Jednoduchá proveditelnost útoku, rychlost šíření dat, odcizení a anonymita usnadňují život internetovým trollům a predátorům. Ačkoli ženy využívají ICT celkově stejně často jako muži, na jejich potřeby a preference se i díky jejich nízkému zastoupení v oboru může zapomínat.

Je proto důležité diskutovat o bezpečí, přístupu a vlivu žen na podobu kyberprostoru. Jen tak budou moci sebevědomě proplouvat nástrahami internetového světa a svobodně využívat všech jeho možností.

Zdroj dat: ČSÚ, Wikipedia, Kopecký, K. a kol.: Rizikové formy chování českých a slovenských dětí v kyberprostoru, Gardiner, B. at al.: The dark side of Guardian comments, Hrdina, M. a kol.: Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích.

Studenti/tky ICT oborů

  • ženy
  • muži

Osoby pracující v ICT

  • ženy
  • muži

Řídící pracovníci/ce v ICT

  • ženy
  • muži

Uživatelé/ky internetu

  • ženy
  • muži

Osoby, které hrají vydeohry

  • ženy
  • muži

Postavy ve videohrách

  • ženy
  • muži

Děti, kt. zažily slovní útok v onlinu

  • dívky
  • chlapci

Děti vydírané v online prostředí

  • dívky
  • chlapci

10 nejvíc napadaných novinářů/ek na guardian.com

  • ženy
  • muži

10 nejméně napadaných novinářů/ek na guardian.com

  • ženy
  • muži

Autoři/rky nenávistných příspěvků v diskusních fórech

  • ženy
  • muži
Share on Facebook0Share on LinkedIn0Tweet about this on TwitterPin on Pinterest0Email this to someonePrint this page