Je v zájmu médií pochopit, že je potřeba zvýšit počet žen v rozhodovacích pozicích, protože jestli to nepochopí, tak o hodně přichází,“ otevřel šéfredaktor politického zpravodajství a názorové sekce Hospodářských novin Jindřich Šídlo téma diskusního panelu Kongresu žen, který se konal na půdě Francouzského velvyslanectví. Podle analýzy Kongresu žen je ve vedení médií v Česku jen 24% žen. Všichni debatující se pod vedením moderátorky Daniely Drtinové (DVTV) shodli na tom, že je potřeba to změnit.

Podle zprávy Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE) a jeho akční zprávy z roku 2012 o zvyšování rovnosti žen a mužů je v rozhodovacích pozicích v médiích v Evropské unii jen 32% žen.

Česká republika patří spolu s Maďarskem ke státům EU s vůbec nejnižším zastoupením žen ve vedení médií, což potvrdil i výzkum, který pro Kongres žen vytvořil server datovazurnalistika.cz. http://www.datovazurnalistika.cz/jak-media-ovlivnuji-realitu

Šéfredaktorské pozice v českých médiích, která mají klíčový vliv na agendu (tj. určují, o jakých událostech se veřejnost dozví), v současné době zastávají výhradně muži. Dále z celkového počtu 187 porovnávaných vedoucích a manažerských pozic jich 46 zastávají ženy, jejich podíl na vedení tedy činí 24,6 %.

Podle výzkumu EIGE existuje v médiích vertikální a horizontální segregace. V prvním případě jsou ženy zastoupeny na nižších postech a chybí v rozhodovacích a řídících pozicích. V případě druhém se dostávají do vyšších pozic v managementu především v případě žánrových médií zaměřených na ženy, naopak magazíny orientující se převážně na politiku nebo ekonomiku jsou řízeny spíše muži.

Ženy by měly o médiích rozhodovat

Zastoupení žen v rozhodovacích pozicích by mělo být rovnocenné. Čtenáři a čtenářky jsou v populaci zastoupeni taky 50 na 50, a tak je v zájmu médií sledovat tento tlak společenské reality,“ okomentoval šéfredaktor politického zpravodajství a názorové sekce Hospodářských novin Jindřich Šídlo nutnost zvýšit zastoupení žen ve vedení médií v České republice. Na tom se ostatně shodli všichni diskutující u kulatého stolu Kongresu žen, včetně ředitele programu České televize Milana Fridricha. Ženy jsou podle něj obohacením pracovních týmů, i když o diverzitu se musí pečovat. „Muži hůř snášejí ženskou dravost a každý konflikt si vykládají velmi osobně – mnohem víc než ženy. Vedoucí takového týmu musí až otcovsky pečovat o to, aby ti lisé spolu vydrželi fungovat.“Bývalý šéf zpravodajství České televize ví, o čem mluví, v této funkci ho před několik lety obklopovaly ve vedení většinou ženy. Proč tomu tak není v současnosti, kdy celkový počet zastoupení žen v managementu České televize činí pouze 12%, je podle Milana Fridricha dán faktem, že zastoupení žen ve vedení médií se mění v určitých vlnách. Podle Pavlíny Kvapilové, mediální konzultantky a bývalé šéfky nových médií ČT, jsou genderově pestré pracovní týmy spíš dílem náhody, protože v Česku neexistuje vnější tlak, který by problém nedostatku žen ve vedení médií zviditelnil. Na chybějící počet žen nejen ve vedení firmy si nemůže stěžovat Petra Fundová jednatelka a ředitelka vydavatelství Burda, které vydává žánrové tituly především pro ženy. Nedostatek žen v nežánrových médiích vnímá i ona jako velkou výzvu. “Očividně musíme genderová témata znovu akcentovat v lifestylových magazínech. Musíme informovat samotné ženy. Jak vidím, nic nebylo vybojováno.

Co bráním ženám dostat se do vedoucích pozic?

Jak vyplynulo z debaty, to, co brání ženám v profesním růstu, jsou mimo jiné i důvody spojené s jejich rodičovskou rolí. Ženy se musí zpravidla ve věku 30+ na rozdíl od mužů rozhodovat, jestli obětují svůj profesní růst nebo rodičovství. Odložená mateřství nebo ukončení kariéry v médích po návratu z rodičovské dovolené je u novinářek ve tomto věku celkem běžné. „V časopisu Respekt, kde jsem pracovala jako vedoucí internetových projektů, pracují většinou mladé, bezdětné reportérky. Zlom nastává ve chvíli, kdy se rozhodují, zda mít rodinu. Vracet se po letech zpátky a chtít vedoucí pozici je velmi těžké,“ popisuje svou zkušenost nezávislá publicistka na rodičovské dovolené Naďa Straková. Podle některých diskutujících je návrat do vedoucích pozic obtížný právě proto, že ženy-matky nemají možnost zvládat náročné tempo a časovou flexibilitu ve zpravodajství. „Ženy s jedním, dvěma dětmi mají problém zvládnout i střední pozice, protože to není jednoduché. Čím je člověk výš, tak je pracovní prostředí víc agresivní, konkurenční a při posuzování své životní situace prostě hodně žen přijde na to, že to nejsou schopné skloubit dohromady,“ uvedl ředitel pro program ČT Milan Fridrich. Slaďování pracovního a rodinného života je téma, které se prolíná všemi oblastmi s chybějícím zastoupením žen ve vedení. Jak uvedl Jindřich Šídlo, obdobnou situaci řeší i ženy ve vysoké politice. „Jedna nejmenovaná politička mi vyprávěla, že když jsou pracovní schůzky v devět večer a zasedání v sobotu a v neděli, tak ona prostě nemůže, protože chce být s dětmi. Dokud v politice nebudou ženy, tak to nikoho nenapadne.“

Jak sladit práci a rodinu aneb není práce v médiích jen pro muže?

Najít praktické nástroje slaďování rodiny a práce není v oblasti mediálního zpravodajství snadné. Řídí se totiž tím, co se děje, a očekává se zde absolutní časová flexibilita. Podle Hany Tenglerové ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky takové pracovní prostředí automaticky vylučuje ženy. „Nepředpokládá práce v médiích maskulinní model pracovního nasazení? Nešlo by to, jak se pracuje, změnit? Nelze změnit daná nastavení uvnitř médií?“ O tom, že vnitřní nastavení ve zpravodajské redakci jde nastavit vstřícněji k ženám-matkám, ale záleží především na vůli vedoucího, šéfredaktora, potvrdila právě jedna z „žen ve vedení“. „Redaktorkám, které se vracely z rodičovské, jsem nabídla sdílené úvazky. Půlúvazek je v takovém tempu nereálný, proto se 4 ženy mezi sebou domluvily a sdílely 2 plné úvazky a fungovalo to dobře,“ představila reálný příklad „slaďování“ ve zpravodajství Julie Stejskalová, šéfeditorka Centra zpravodajství Českého rozhlasu a bývalá vedoucí domácí redakce ČTK. O tom, že práce novinářky jde skloubit s rodičovskou rolí, je přesvědčená i Naďa Straková. Matka dvouleté dcery po půlročním bezvýsledném hledání práce v médiích zvažuje, že se do „svého“ oboru už zřejmě nevrátí, protože má malé dítě. „ Česká společnost je minimálně flexibilní ze strany zaměstnavatele, který není ochoten do toho jít. Bojí se, co bude dělat, až ženě onemocní dítě. Já znám ale spoustu kamarádek novinářek ze zahraničí, které se do práce vrátily bez problémů. Prostě pracují z domova nebo mají flexibilní pracovní dobu.Péče o děti je v Česku přisuzována hlavně ženám, což navyšuje sérii překážek, na které ženy při návratu do práce narážejí. Kreativní producentka České televize Kamila Zlatušková je matkou dvou synů a snaží se jít příkladem všem ženám, které se rozhodnou skloubit kariéru a rodinu. A to nejen tím, že na rodičovské dovolené je s oběma dětmi manžel. „Jsou opatření, která umožňují ženě být flexibilnější. Není potřeba být na všech poradách každý den, spoustu agendy zvládnu v noci. Co je ale naprosto zásadní věc, je firemní školka, kterou se v rámci České televize snažím dlouhodobě prosazovat.“ Firemní školka je prokazatelně klíčový systémový nástroj „slaďování“. V Českém rozhlase se její založení diskutuje už přes čtyři roky.

Mají ženy ve vedení vliv na mediální obsah?

Důsledkem chybějícího počtu žen v rozhodovacích pozicích v médiích může být i jejich mizivý vliv na mediální obsah. Genderově vyvážené týmy slibují diverzitu nejen personální, ale i obsahovou. Na tom, zda má vyšší zastoupení žen prokazatelně vliv i na samotný mediální obsah, nemají jasno genderoví a mediální experti, většina účastnic a účastníků kulatého diskusního stolu se ale shodla, že vyšší počet žen mediální obsah změní. Podle náměstka pro program Českého rozhlasu René Zavorala ale není diverzita podle otázkou genderu. „To, co mění obsah, je jeho nastavení. Zda jde o komerční médium, jestli míří na muže, ženy děti, rodinu. Obsah neovlivní to, jestli tam bude 5, 10 nebo 15 žen. Co se ale bude měnit je forma, úhel pohledu.“ O tom, že právě ženy přinášejí do mediálního obsahu i pracovního kolektivu nový pohled, je přesvědčena Pavlína Kvapilová, která se ve svém zpravodajském týmu setkala s ženami i s muži. „U žen vidím oproti mužům větší mentální otevřenost oproti mužskému schematickému řešení věcí. Ženy chtějí daný problém otevřít více pohledům, více diskutovat do hloubky a jsou kreativní a hravější ve zpracování tématu.“ Téma uzavřel Jindřich Šídlo, jehož první vedoucí byla právě šéfredaktorka. Ženy v rozhodovacích pozicích jsou podle něj otevřenější, ukazují svému profesnímu okolí, v čem daná společnost žije. „Ženy jsou praktičtější než muži a často se i v domácnosti musí starat o řadu jiných věcí než muži. A ti na to, že se mění svět kolem nich, že se mění čtenářky médií, sami moc nepřijdou, pokud se budou dál uzavírat ve své bublině.“

Kompletní analýzu mapující zastoupení žen v rozhodovacích pozicích v českých médiích najdete na webu http://www.datovazurnalistika.cz/jak-media-ovlivnuji-realitu a www.kongreszen.cz

REZOLUCE

Z odborné diskuse vyplynulo, že je potřeba zvýšit počet žen v rozhodovacích pozicích a více žen ve vedení pak ovlivní i mediální obsah – ke zlepšení stávající situace mohou příspět například následující opatření :

  • umožnění sdílených pracovních úvazků a flexibilní pracovní doby v rámci genderově sensitivní personální politiky daného média

  • přizpůsobení pracovního harmonogramu rodičům s dětmi – např. plánování týmových porad (není vhodné ve večerních hodinách)

  • rozšíření databáze mediálních expertek /žen z konkrétníchh oborů/ jako informační servis pro média

  • pro změnu reality je třeba podporovat celospolečenskou a politickou debatu o možnostech slaďování pracovního a rodinného života a většího zapojení mužů do péče o děti

Diskusního kulatého stolu na téma „Ženy v médiích“, který se uskutečnil 25. února 2015 na půdě Francouzského velvyslanectví, se zúčastnili:

Milan Fridrich (ředitel programu České televize), René Zavoral (náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro program a vysílání), Petra Fundová (ředitelka a jednatelka vydavatelství Burda), Julie Stejskalová (šéfeditorka Centra zpravodajství Českého rozhlasu), Jindřich Šídlo (šéfredaktor politického zpravodajství a názorové sekce Hospodářských novin), Tereza Zavadilová (šéfredaktorka E15), Kamila Zlatušková (kreativní producentka České televize), Petr Dudek (vedoucí redakce Aktuální publicistiky Centra zpravodajství Českého rozhlasu), Pavlína Kvapilová (mediální analytička), Jiřina Šmejkalová (genderová a mediální expertka, Lincoln School of Film and Media, University of Lincoln, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, FSV UK), Naďa Straková (nezávislá publicistka), Petra Kubálková (genderová expertka, Kongres žen), Hana Tenglerová (odborná pracovnice, Gender a sociologie, Sociologický ústav AV ČR).

 

Zuzana Rejchová

zuzana@kongreszen.cz

Share on Facebook0Share on LinkedIn0Tweet about this on TwitterPin on Pinterest0Email this to someonePrint this page