Šéfredaktorské pozice v klíčových médiích zastávají výhradně muži. Výběr témat a způsob jejich podání je tak ovlivněn pouze jedním úhlem pohledu.  Téměř milion příspěvků o ženách a jejich rolích, které se v  českých médiích objevily za pět měsíců letošního roku, byly prezentovány převážně s odkazem na mateřství nebo věk. Zaměříme-li se na to, jak se o ženách mluví, setkáme se s tím, že despekt vůči ženám je ve veřejném diskursu vyjadřován mnohem častěji prostřednictvím vulgarismů. I tato témata se objeví na letošním druhém ročníku Kongresu žen.

Z celkového počtu 187 porovnávaných vedoucích a manažerských pozic jich 46 zastávají ženy. Jejich podíl na vedení tedy činí zdánlivě 24,6 %. Fakticky jsou ale rozhodovací pravomoci žen ještě výrazně nižší. Vedoucí posty žen často naplňují spíše formální znaky a výsledná rozhodnutí jsou nakonec činěna šéfredaktory, muži. Vyplývá to z porovnávání zastoupení žen a mužů v managementu a na vedoucích pozicích v redakcích České televize, České tiskové kanceláře, Mladé fronty DNES, iDnes.cz, Lidových novin, Hospodářských novin a Aktuálně.cz, tj. médií, která mají klíčový vliv na tzv. agendu (určují, o jakých událostech se veřejnost dozví, které události jsou podstatné a které méně nebo vůbec). Fakt, že šéfredaktorské pozice jsou výhradně mužskou záležitostí, logicky ovlivňuje i výběr toho, jaké zprávy jsou považovány, a následně předkládány veřejnosti, jako důležité. „Postavení a vnímání žen ve společnosti je tak logicky ovlivněno tím, co je médii, vedenými převážně muži, prezentováno a především jakým způsobem jsou daná témata komunikována,“ objasňuje důležitost výsledků analýzy předsedkyně Kongresu žen Marcela Linková.

„Právě postavení žen v českém mediálním prostoru je jedním z témat programu druhého ročníku Kongresu žen,“ přibližuje program kongresu Marcela Linková. „Toto téma bude moderovat Pavlína Kvapilová a společně s ní budou diskutovat zástupkyně médií, neziskového sektoru, politické i akademické sféry,“ dodává Linková.

Média jako hlavní zdroj informací a skutečnost, že veřejnost vnímá mediální obsah jako realitu, jsou významným faktorem i z pohledu mediálních analytiků. Média realitu jen pasivně nereflektují, ale aktivně formují a vytvářejí. Opět se tedy ukazuje, jak podstatné je, aby se na procesu utváření této mediální reality podílela vyváženě obě pohlaví. Upozornit na aktuální nevyváženost a podpořit kroky vedoucí ke změnám jsou jedním z cílů druhého ročníku Kongresu žen.

„Bylo by žádoucí, aby management redakcí cíleně podporoval ženy ve vedoucích pozicích a vědomě jim usnadňoval sladit práci s péčí o děti a rodinu,“ upozorňuje Barbora Hořavová, manažerka programu Dejme (že)nám šanci v Nadaci Open Society Fund Praha.

 Stará, mladá, matka, práce

Od počátku ledna do první třetiny května 2015 dne bylo na českém internetu zachyceno téměř milion (1 024 627) příspěvků týkajících se žen, jejich hodnocení a jejich rolí. V souvislosti s výrazem „žena“ se v médiích a veřejném mínění nejčastěji objevují slova „stará, mladá, matka, práce“.

Mediální a veřejný obraz žen a mužů a jejich rolí se nejvíce liší v oblasti rodiny, dětí, péče o děti a domácnost, zajištění obživy pro rodinu a také v oblastech vzhledu a krásy. Zde se média s veřejností nejzásadněji rozcházejí. Kupříkladu jako živitele rodiny média častěji označují ženu (52 %) než muže (48 %), naproti tomu veřejnost jako živitelku ženu označuje z 39 % a muže ze 61 %. Za zmínku stojí rovněž postoj veřejnosti k tradičním rolím žen v tom smyslu, že žena, která se od těchto předpokládaných rolí odchýlí, není většinově považována za slušnou. („Do slušné a pracovité ženy má strašně daleko. Ty se starají o své děti, manžela a o pořádek v bytě.“)

Zaměříme-li se na to, jak se o ženách mluví, tedy jak jsou zobrazovány ve veřejném diskursu (včetně médií) setkáme se s tím, že despekt vůči ženám je ve veřejném diskursu vyjadřován mnohem častěji prostřednictvím vulgarismů než despekt vůči mužům. Odsudek mužů je častěji realizován prostřednictvím ironie („borec, co si nasekal tři děti, a neplatí alimenty“).

Ženská témata, a to, zda vůbec existují, bude jedním z námětů diskuze s názvem 90 – 60 – 90, v rámci které bude moderátorka Nora Fridrichová diskutovat s novinářkami a novináři o tom, jak média prezentují ženství a mužství a jaký to má dopad na vnímání žen a mužů ze strany veřejnosti.

Téma „Ženy v médiích“ je ústředním tématem druhého ročníku Kongresu žen, který proběhne 20. 6. 2015 v Praze.  Více na www.kongreszen.cz

Druhý ročník Kongresu žen se uskuteční pod záštitou České ženské lobby s podporou Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Kongres žen zaštítil předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Projekt rovněž podpořila Francouzská ambasáda, nadace Fridrich Ebert Stiftung a Heindrich Böll Stiftung.


Autorské analýzy serveru Datová žurnalistika vznikly pro organizaci Kongres žen. Analýza týkající se zastoupení žen a mužů v managementu a na vedoucích pozicích ve vybraných redakcích médií, které takzvaně určují agendu, vznikla v únoru 2015.

http://www.datovazurnalistika.cz/jak-media-ovlivnuji-realitu/

Diskurzivní analýza obrazu žen v médiích byla zacílena od ledna 2015 do května 2015 na vyhledávání substantiv žena/ženy s tím, že zkoumá, jaká slova a slovní spojení se vyskytují v jejich blízkosti. Z toho je dovozeno, jak se na ženy nahlíží obecně a s jakými rolemi jsou nejčastěji spojovány, jak se vidí ženy samotné, jak je vnímají muži.

http://www.datovazurnalistika.cz/obraz-zen-ve-verejnem-diskurzu/


TZ_Kongres žen_analyza_final

 

Share on Facebook0Share on LinkedIn0Tweet about this on TwitterPin on Pinterest0Email this to someonePrint this page